»"Kuře, prosím, kuře, to mě ohromně zajímá, jen vyprávějte a svém starodávném způsobu," povzbuzovala madame Soňa hostitele, "beztak bych teď nepozřela ani sousto." "Tak poslouchejte: Jeden francouzský gastrosof vehementně odmítá pečení nad otevřeným ohněm, na rožni nebo na roštu a pokládá je za pouhý počátek civilizace. Lidská kultura prý začíná až s přípravou omáčky. Buďme tedy tak trochu barbary a romantiky a upečme si kuře nad hořícícmi poleny. Kuře (nebo jakýkoliv jiný pták) není obraceno na grilu, ani se jim neotáčí na rožni, točí se samo. Upravené zvíře, plněné bylinkami a zeleninou, se pověsí za krk na provázek vedle mírného ohně a ono se údivem točí kolem dokola. Tuk a šťáva kapou z opačného konce do nastavené mísy. Zpříma, jak předtím kdákalo a žilo, tak se opéká pomalu do podoby, v níž je milujeme. A dokonce i naše dámy, na jejichž počest nyní vyprázdněme sklenice, najdou pro tuto barbarskou potravu jen slova chvály."
(Jakob Flach, 1895-1982, švýcarský spisovatel: "Minestra", Frankfurt am Main 1980)